Mařenice a okolí, Milštejn.

 

Prvním doloženým majitelem hradu byl až v roce 1362 Jindřich Berka z Dubé. V následujících letech Milštejn několikrát měnil majitele. Ještě v 80. letech 16. století byl hrad patrně udržován, ale koncem století už byl pustý. Definitivní zkázu pak dovršila vzrůstající těžba kamene. Jak napovídá jméno hradu (Mlýnský kámen) těžba křemenného pískovce tu začala ještě před vybudováním opevněného sídla. K Milštejnu se vztahuje mnoho romantických pověstí o zlých rytířích, nešťastných dívkách, čertově kuchyni, tajných chodbách a pokladech, které jsou na hradě ukryty. Byl to hrad ochranný a doprovodný s posádkou zbrojnošů, kteří měli dbát o bezpečnost kupců, vezoucích tudy často drahocenné zboží. Berkové z Milštejna dali později přednost pohodlnějšímu životu v Zákupech. Z roku 1596 údajně pochází dopis, v němž vlašský magistr Benedictus Chirocensis uvádí podrobný návod, jak lze na Milštejně nalézt veliký poklad. Pověsti o tajných chodbách, z nichž jedna měla vést až na Tolštejn, byly podpořeny existencí četných podzemních dutin, převisů a jeskyní na jihovýchodní straně skalního masivu. Dnes jsou na Milštejně známé tři větší jeskyně, jejichž ohlazené stěny naznačují, že vznikly erozním působením vody. Největší a nejznámější z nich je asi 45 m dlouhá Kovárna, jejíž ústí se nachází na východním úpatí skalního masivu. V jižní části skalnatého hřbetu Milštejna je třetí jeskyně, nazývaná někdy Nová Kovárna. Tvoří ji tři navzájem propojené komory, jejichž celková délka je asi 17 m. První z nich, přístupná širokým vchodem, je přes 2 m vysoká, 3,5 m široká a téměř 8 m dlouhá a leží v ní nedokončený mlýnský kámen. Ve zdejších jeskyních zimují některé druhy netopýrů, například netopýr ušatý, velký, řasnatý nebo černý.

Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení.