Závody psích spřežení.

 

Článek uvádím jako vzpomínkový na závody, které byly pravidelnou záležitostí právě v tomto zimním období. V některých letech se pro nedostatek sněhu přestaly závody pořádat. Posledním závodem byl rok 2024 a poté nastalo období, kdy se nedalo závodit. Změnu přinesl, až letošní rok 2026 kdy byl ohlášen 19. ročník závodů psích spřežení ve dnech 17. - 18. ledna 2026. Délka - cca 25 - 30 km. Technicky náročná, kopcovitý terén, široké lesní cesty, úzká hřebenová část. Zkrácená turistická - cca 18 km. Přihlášeno je 40 závodníků v různých kategoriích. V jednom z dalších článků ještě uvedu předposlední závod, který se uskutečnil jako saňový, ale z jiného prostoru, který byl nahrazen za ten původní, kde již nebyl závod povolen.

13. ročník závodů psích spřežení mistrovství České Republiky - Cross Country MID Janovičky u Broumova, který pořádal M. C.  Metuje - Červený Kostelec. Tak jako v minulém roce ani v tomto roce počasí tomuto závodu nepřálo a závod se uskutečnil jako kárový. V neděli se situace na trati zhoršila vzniklou námrazou a tak z rozhodnutí pořadatelů byl závod z důvodu bezpečnosti pro závodníky ještě upraven. Proti původní trase na 15 km, byl závod zkrácen na 2x4 km. Přihlášených závodníků bylo 42, ze zahraničních účastníků to bylo z Polska a Rakouska. Pokud se jedná o psy, bylo možné vidět Aljašské malamuty, Samojedy i Sibiřské husky.

Pár ukázek z úvaziště.

Toto je už z prostoru startu.

Příjezd do prostoru startu.

Příprava na start.

Že to klouzalo, ukazuje i tento snímek.

Tady byla nutná i pomoc pořadatelů.

Tak byl poznamenán každý, nejen závodník, ale i psi.

I mírná domluva někdy pomohla k pokračování závodu.

Tak to vypadalo na některých místech.

Po závodu musela být i částečná očista.

Obdarování dětí sponzorskými dárky.

Z ukázky kovářské práce.

Loutkové divadlo BRUM 13. část.

 

Následuje jedno z dalších povídáním se současným principálem divadla BRUM Zdeňkem Benešem, který vede soubor od roku 1990. Soubor je poměrně mladý, čítající v současné době celkem sedm členů a mají nemalý zájem o rozšíření z řad ochotných lidí, zajímajících se o práci s loutkami a vším, co se tohoto divadla týká. Převzali tradici loutkového divadla v Broumově po panu Dařbujanovi, který byl dlouhá léta principálem souboru. Zkoušeli jsme, kde se dalo, většinou u mě doma. Ovšem tato situace byla dlouhodobě neúnosná. Samotné postavení scény vyžaduje nějaký čas, který pak chybí k vlastní umělecké práci. Máme okolo 50 loutek a celou řadu kulis a rekvizit.

Ukázka loutek.

To vše je nutné někde uskladnit. Pro soubor, který chce tvořit, je nutné stálé zázemí. Je těžké, zkoušet v neustálém napětí, které sebou přináší právě to, když nemáme kam složit hlavu. V divadle rádi hrajeme, dokonce jsme zde i několik let zkoušeli, avšak po různých úpravách, které v divadle proběhly, zde nejsou vhodné prostory na umístění naší scény a uskladnění veškerého vybavení.

Jako zájmový soubor si nemůžeme dovolit hradit ze svého nějaký pronájem, kde bychom naše divadlo složili a zároveň ho využívali jako zkušebnu. Proto jsme před léty vstoupili do jednání s MěÚ v Broumově, konkrétně s paní starostkou JUDr. Ručkovou, která nám dala určitou naději na řešení této situace. V současné době nás najdete v Klubu ROK - II. patro budovy. Ročně odehrajeme kolem 12 představení. Jezdíme po východních Čechách. Diváci nás mohou vidět kromě Broumova, třeba v Polici nad Metují, Jaroměři, Hradci Králové atd.

Zkoušíme většinou jednou týdně a ročně vyprodukujeme dva tituly. V roce 2013 se například hrálo na nádvoří Broumovského kláštera a Božanově, tábor Studená voda. Zatím používáme nahrávek a cele se věnujeme vodění loutek. Do budoucna bychom rádi rozšířily početní stav souboru a rádi bychom vyprodukovali pohádku, kde zazní živé slovo. Pokud se týče amatérských souborů, je třeba si uvědomit, že představují pokračování staleté tradice. To všechno jsou důvody, pro které je třeba loutkářství v celé oblasti přiměřeně podporovat zvýhodněných pronájmů divadelních sálů, finanční podporou průběžného vzdělávání, propagace a publikační činnosti, bez nichž by se mohla vytratit znalost této tradice, včetně technologie, výroby loutek, kostýmů i kulis. Kdo dočetl toto povídání o loutkovém divadle BRUM až sem, je mu to jistě zcela jasné i s důvody proč i nadále podporovat dobrovolnou práci tohoto souboru.

Členové tohoto loutkového divadélka ve složení: Zdeněk Beneš - vedoucí souboru, Jaroslav Dařbujan - režie, Míla Benešová, Marie Andršová, Renata Kolářová, Hana Buchtová, Antonín Miewald Vám děkují za dosavadní přízeň a těší se na Vaše další návštěvy.

Ruprechtický špičák.

 

Článek vystihuje snahu posledních dnů, pořídit několik fotografii zasněženého Ruprechtického Špičáku. Ten vytváří hezkou scenérii, Javořích hor pohledem od Broumova, především od jeho okrajové části Olivětína.

Sice jsem o této rozhledně na Ruprechtickém Špičáku tady již jednou psal a to v roce 2001 kdy jsem tam byl na kole, a dával i několik fotografii.

Javoří hory tvoří obloukovitý hřbet horského pásma, které se rozprostírá v oblasti od polského města Mieroszowa k obci Otovice a součástí chráněné krajinné oblasti Broumovsko. Toto zalesněné horské území se nachází v severní části Broumovského výběžku

 Nejvýše položeným místem, Javořích hor je již zmiňovaný Ruprechtický Špičák s výškou 881 m. n. m. v jejím pásmu nenajdeme ve vyšších polohách horské chaty. Převážná část zástavby se rozprostírá v údolích a při úpatí vrcholků. 

Z Ruprechtického Špičáku pokračuje hřebenová, modře značená TZ do Janoviček (11 km), odtud dále volným sestupem až do Broumova.

Nejvýše položeným obydleným místem je obec Janovičky, které jsou vyhledávaným výchozím místem pro návštěvu zdejšího pohoří. V oblasti, Javořích hor je celá řada míst s malebnou vyhlídkou do okolí. Obec Janovičky najdeme ve východní části Javořích hor, obec je vyhledávanou rekreační oblastí. Nedaleko obce byl vybudován lyžařský areál a Janovičky jsou jedním z výchozích bodů, do oblasti Javořích hor.

Janovičky u Broumova, kde se konaly závody psích spřežení.

Z tohoto místa byla také v jednom roce poskytnuta fotografie pro ČT do programu počasí.

Na vrcholku Ruprechtického Špičáku byla vybudovaná rozhledna, která byla otevřena prvního září 2002. Myšlence pomohla společnost Český mobil, která pojala záměr vystavět na vrcholu vysílač. Rozhledna vysoká 30 m. má kovovou konstrukci a vyhlídkový ochoz, na který vede 100 schodů lomeného schodiště ve výšce 24 metrů.

 Náročné stoupání na vrchol Špičák je odměněno nádherným výhledem na celé panorama Broumovska. Z jedné strany můžeme vidět na Krkonoše, ve středu pak na Javoří hory s polskými Sovími horami a z levé strany je možno dohlédnout až na Orlické hory. Vrchol leží v České republice, ale je vzdálen od hranic s Polskem jen několik desítek metrů. Jedná se o nejvyšší horu CHKO Broumovsko a jsou oázou pro ty, kteří hledají krásná a opuštěná místa.

 

Ledopády.

 

Lezení po ledu je speciální disciplínou horolezectví, při které - jak už název napovídá - ledolezci vyhledávají pro lezení výhradně ledové masivy vytvořené buď z vodopádů, nebo z tekoucí vody ve skalách. Na většině míst se ale vyskytuje kombinace ledových povrchů a holých skal. Tvoří je voda z tajícího sněhu, stékající po pískovcových skalách, kde se pak tvoří obrovské rampouchy. Jak voda stéká dolů po hraně skal, bere s sebou jak půdu, tak křemičité písky, a zbarvuje ledopády nejrůznějšími barevnými odstíny od žluté přes zelenou, hnědou a dokonce i černou. V Broumovském výběžku se dá na některých místech nalézt dokonce i několik ledopádů. Jeden z nich se tvoří v zimě hned vedle železničního tunelu u železniční stanice Police nad Metují.