Nejpřijatelnější dobou uplynulých dnů, byla rána po východu
slunce. Výjimkou nebyl ani den, ze kterého jsou přiložené fotografie. Krátce po
šesté hodině ráno, kdy bylo na teploměru 18°c byla nejvhodnější doba k pobytu
venku, před nadcházejícím dalším horkým dnem. První zastavení bylo u náhonu,
kde stavidlo bylo nastaveno tak, aby všechna voda stékala do řeky a tím byl
vytvořen umělý vodopád. Další cesta pak vedla lesní cestou a vůbec nevadily
urousané boty a nohavice od vydatné rosy. Ticho rušila jen hejna malých ptáčků,
a jejich snaha sehnat něco k snídani. I tak jsem se vrátil ještě včas, než
začalo slunce znova připalovat.
Krátké zastavení u vody.
Od vycházejícího slunce, jsou některé fotografované objekty
zvlášť hezky nasvícené.
Jak malým si člověk připadá, při pohledu do korun stromů.