Můj (ne)úspěšný pokus o výrobu vlastních hodin.

Můj úplně první původní pokus o vytvoření něčeho, co by se mohlo podobat hodinám. Říká se, že čas nelze zastavit. Já se ho však pokusil alespoň zkrotit a uzavřít do vlastnoručně vyrobené hodinové skřině. Pokud někdo patříte k těm, kteří rádi věci rozebírají, nebo prostě jen chcete originální kousek na stěnu, tady je příběh o tom, jak se z hromady součástek staly fungující hodiny. Na začátku byla naivní představa: „Přece na tom nic není, jen se tam něco točí.“ Moje první volba padla na nástěnné hodiny.

Vlastní hodinovou skříň jsem vyrobil ze zbytků dřeva včetně zadní stěny. Tu jsem upravil pro přístup k vložení hodinového strojku. Základem všeho je kyvadlový quartzový strojek. Je to levná, přesná a neuvěřitelně jednoduchá součástka, kterou pořídíte za rozumnou cenu.

Ručičky:Musí pasovat na zvolený strojek hodinová, minutová. Sestavení je v teorii jednoduché: strojek zezadu, podložka, šroub, a pak ručičky v pořadí hodinová -> minutová. Ručičky se nesmí vzájemně dotýkat. Stačí lehké ohnutí a minutovka se zasekne o hodinovku. Vyrobit si vlastní hodiny není jen o měření času, je to o trpělivosti.

Pak následovalo zhotovení přední části včetně číselníku. Pozor na tloušťku materiálu: Pokud zvolíte příliš silné dřevo, osa strojku neprojde skrz a ručičky nenasadíte.Tady začíná ta pravá kreativita. Můžete použít jakýkoliv materiál. Já jsem zvolil na podklad číselníku překližku o síle 5 mm., na kterou jsem zhotovil vlastní číselník z měděného plechu, který jsem vyleštil, a následně nalakoval. Číslice jsem vyřezal z plastové destičky. Střed musí být skutečně uprostřed. I milimetrová odchylka způsobí, že vaše hodiny budou vypadat, jako by měly po flámu. Na vnitřní boky hodinové skříně jsem použil magnety, které budou držet přední desku hodinové skříně. Tu jsem nechtěl dělat pro otvírání za použití pantů, protože přístup k hodinovému strojku je ze zadní strany. Na vnitřní stranu hodinové skříně jsem z každé strany upevnil magnety, které budou držet přední část.

Pak již stačilo vložit ze zadní strany hodinový strojek, a nasadit ručky. Tyč kyvadla jsem použil z vlastních zdrojů včetně čočky na kyvadlo. 

Moje hodiny nakonec tikají. Nejsou dokonalé, pokaždé když se na ně podívám, vím přesně, kolik úsilí a sprostých slov mě stály.

Nepál: Cesta za hranice všedních dnů.

Tento článek včetně fotografií uvádím na základě souhlasu mého vnuka, který tuto cestu absolvoval se svou přítelkyní a její sestrou po dobu 1. měsíce. Následující fotografie jsou pouze nepatrný zlomek toho, co mají zdokumentované.

Nepál není jen tečka na mapě mezi Indií a Čínou. Je to místo, kde se zastavuje čas a kde se hranice mezi nebem a zemí zdá být tenčí než jinde na světě. Pokud hledáte únik z kolotoče e-mailů, termínů a městského hluku, „střecha světa“ vám nabídne restart, který zasáhne všechny smysly.

Většina cestovatelů míří do Nepálu za jediným cílem: Himaláje. Ať už zvolíte legendární trek do základního tábora Mount Everestu, okruh kolem Annapurny nebo méně známé trasy v oblasti Manáslu, zážitek je to jedinečný.

Vše, co potřebujete, si nesete v batohu. Najednou zjistíte, jak málo věcí stačí ke štěstí.

Nepál vás donutí přemýšlet. Všudy přítomné modlitební praporky třepotající se ve větru roznášejí mantry do světa a vy se neubráníte pocitu určité pokory.

Návštěva rodiště Buddhy, nebo pozorování hinduistických rituálů  v některém chrámu, vám ukáží jiný pohled na život a smrt, než na jaký jsme v Evropě zvyklí.

Nad hranicí lesa zbývá jen zvuk vašeho dechu a křupání sněhu.

Svět se mění a modernizace pomalu sahá i do odlehlých himalájských údolí. Přesto si Nepál uchovává svou syrovost a autenticitu. Je to země, kam odjíždíte jako turisté a odkud se vracíte jako poutníci.

Stačí usednout k šálku čaje,a pozorovat ranní rituály místních, abyste pochopili, že tady se nikam nespěchá.

Večery v (horských chatách) u kamen s talířem (čočková směs s rýží) tvoří ta nejlepší přátelství.

Cesta za hranice všedních dnů v Nepálu nekončí u razítka v pasu – ta cesta totiž vede hlavně do vašeho nitra. 

Pro větší zobrazení stačí kliknout na některý z obrázků.

Děkuji předem za všechny vložené komentáře.

Město Broumov.

 

V těchto dnech se na Mírové náměstí v Broumově vrátil sloup s čapím hnízdem, který tady byl umístěn již v minulém roce. Byla to jako prevence pro čápy, kteří se zahnízdili na vrcholu morového sloupu, a začaly si budovat hnízdo. Samec čápa sice jednoho dne na toto náhradní hnízdo usedl, a lákal samici klapáním zobáku k sobě. Ovšem samice projevila svoji tvrdohlavost, a hnízdo odmítala opustit. Při stavbě hnízda docházelo kolem tohoto sloupu ke značnému nepořádku, kdy byly okolo výkaly, které mohly ohrozit vlastní sloup, a na zemi bylo mnoho různých větví, které čápi shazovali dolů zřejmě jako nepotřebné. 

Asi pro ně neplatí třídění odpadků. Proto začali zastupitelé města jednat s příslušnými orgány o povolení k odstranění tohoto hnízda, a to po jeho obdržení, bylo hnízdo odstraněno. Jak se bude situace vyvíjet v dalších dnech, se brzo pozná, protože v těchto dnech do Broumova přilétl první čáp, a usadil se na komínu KOH-I-NOR, který bývá obsazován každým rokem jako první.

Loutkové divadlo BRUM 15. část.

 

V České republice se první ročník Noc divadel konal v roce 2013. Cílem projektu je české veřejnosti nabídnout srovnatelné kulturní vyžití jako projekty zaměřené na jiné kulturní obory - například Noc literatury či Muzejní noc. Projekt má zviditelnit nejen jednotlivé divadelní scény i české divadlo jako takové v povědomí diváků. Zapojení v evropském projektu může být také příslibem zajímavé spolupráce do budoucna. Poprvé v roce 2013 otevřela také česká divadla své prostory a během dopoledních, večerních a nočních hodin připravila pro diváky různorodý program: představení pro děti i pro dospělé, autorská čtení, semináře, koncerty, projekce filmů a inscenací, prohlídky zákulisí a mnoho dalších nejen divadelních zážitků. První Noci divadel v ČR se zúčastnilo přes 80 souborů z 25 českých a moravských měst. Druhý ročník Noci divadel 2014 se konala ve 29 městech, zapojilo se 130 českých a moravských souborů a divadel a zúčastnilo se jí 50 000 diváků. Noc divadel se v roce 2014 konala v sedmi evropských zemích: Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko a Srbsko. Noc divadel se konala se ve153 evropských městech, kde bylo ke zhlédnutí na 700 představení, výstav, přednášek, a dalších zajímavých akcí. Druhý ročník Noci divadel překonal úspěch prvního ročníku v roce 2013. Díky vysoké účasti divadel i veřejnosti se tak česká Noc divadel stala největší akcí svého druhu v Evropě. I během druhého ročníku se podařilo naplnit jeden z hlavních cílů - tedy přilákat návštěvníky, kteří by běžně do divadla nepřišli.

Do 3. ročníku se zapojilo i město Broumov, a v Městském divadle Broumov kde se naši nejmenší diváci mohli potěšit pohádkou "Kouzelná perlička" v podání broumovského loutkového souboru Brum. Ve foyer divadla bylo možné shlédnout i výstavu loutek. Večer pokračoval pro dospělé publikum a pobavil broumovský divadelní soubor se skvělou komedií Mátový nebo citron.

Ukázka je z odpoledního loutkového představení.

Výstava loutek.

Ze zahájení představení.

Několik ukázek z průběhu.

Pro zvětšení náhledu, stačí ťuknout na některou fotografií.