Pevnost Dobrošov.

V měsíci srpnu jsme navštívi nedokončenou tvrz Dobrošov. Ta se nachází na kopci nad obcí Dobrošov u Náchoda. Její stavba byla zahájena v září 1937 a po dokončení měla sestávat ze dvou pěchotních srubů, dvou dělostřeleckých srubů, dělostřelecké otočné věže, minometné otočné věže a vchodového objektu. Svými pevnostními houfnicemi měla vlevo postřelovat náchodskou kotlinu a podporovat izolované pěchotní sruby ve svazích nad Bělovsí. Dostřel jejich zbraní dosahoval až za Hronov a Červený Kostelec. Palba se měla překrývat s palbou tvrze Jírova hora. Vpravo se její palebný vějíř překrýval s palebným vějířem sousední tvrze Skutina. Dostřel ( DOV) dělová otočná věž Maliňák zasahoval hluboko na území nepřítele.

Provozní budova vpravo, vstup do pevnosti vlevo.

Dělostřelecký srub N-S 75 Zelený. Prohlídka začíná zde.

Pěchotní srub N-S 72 Můstek . Velitelský Můstek sloužící především jako východ z tunelů pevnosti Dobrošov.

Pěchotní srub N-S 73 Jeřáb. Vlastní posádka se podepsala na jeho betonových zdech. 

Odtud jsme pokračovali na Jiráskovu chatu. První chata na Dobrošově byla postavena v roce 1895, tehdy již také s 6 metrů vysokou krytou rozhlednou. Příliv turistů na Dobrošov byl tak velký, že již v roce 1911 architekt Dušan Jurkovič vypracoval plány na stavbu budovy nové a větší. Základní kámen ke stavbě byl položen dne 9. července 1921 u příležitosti 70. narozenin spisovatele Aloise Jiráska. Slavnostní otevření Jiráskovy chaty se uskutečnilo dne 30. září 1923. Po roce 1948 byla chata zestátněna. Do majetku Klubu Českých turistů se chátrající chata vrátila, odkoupením, v roce 1995. Po nákladné rekonstrukci byla slavnostně otevřena 14. září 2002.

 

 

Z rozhledny, na jejíž vyhlídkový ochoz, ve výšce 15 metrů, vede 99 schodů, se nabízí výhledy až na Kunětickou Horu, Hradec Králové, Chlum (bojiště na Chlumu s rozhlednou), Podkrkonoší - Zvičinu, Kumburk a Tábor,

                                                                       Náchodský zámek.

 Východočeské moře Rozkoš

Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.

Ostravické peřeje

Za nejkrásnější úsek dravé hraniční moravskoslezské řeky Ostravice může být bezesporu považováno tzv. Koryto řeky Ostravice na Ostravici, přírodní památka, které však neřekne nikdo jinak než „ostravické peřeje“. Jedná se v podstatě o soubor mnoha skalisek a peřejí, kterými si řeka Ostravice razí svůj tok. Tento pozoruhodný a zajímavý přírodní výtvor, kdy se dravá a prudká řeka Ostravice prodírá skalnatými bloky koryta řeky, se nachází v horní, horské, části toku řeky Ostravice na území obce Ostravice. V pozadí je vidět přírodní rezervaci Smrk, která je po Lysé hoře druhá nejvyšší hora Moravskoslezských Beskyd.

Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.

                              

Toulavka.

Někdy se stane, že hned ráno chytnete toulavou. Ráno začíná docela obyčejně. Když vylézá sluníčko, chci jít fotit svítání, není nic krásnějšího. Někdy ten neklid tak nějak rozchodím, ale většinou nerozchodím. Sluníčko vše zlatí a většinou obejdu blízké rybníky kde většinou vyplaším nějaké kachny. I když se nacházíme v CHKO, tak i na březích rybníků se válí odpadky. Většinou se pak raději vydám do nedalekého lesa, kde i obyčejný den se změní v pohádkový a jsem rád, že to toulání mám tak trochu v genech a je mi jedno po kom. Pravdou je, že člověk nemusí opustit hranice své rodné země, když to má v sobě zdravě nastavené a naplňuje ho vše, co dělá.

Při hledání hub dávejte pozor, aby Vás nepřekvapil.

                             Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.

Odlet čápů.

 

Toto jsou asi už poslední snímky čápů před jejich odletem. Jedná se hnízdo na pivovarském komínu Broumov Olivětín. Desítky čápů bílých je možno v těchto dnech pozorovat na polích, kde se shromažďují a připravují ke společnému odletu do teplých krajů. Čápi k nám přiletěli koncem března a začátkem dubna, odchovali jedno až pět mláďat a nyní v polovině srpna postupně odlétají. Čápi bílý u nás hnízdí převážně na komínech. Je známo, že od nás odlétají převážně jihovýchodním směrem přes Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko do Turecka a dále přes Izrael do Afriky.

 

                           Poslední drobné úpravy, aby bylo připraveno pro návrat v dalším roce.

                Na hnízdě se oba partneři zdraví hlasitým klapáním zobáku s typickým záklonem hlavy.

Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.

Čápi z Ostravice.

Ostravice je obec v Moravskoslezském kraji, rozkládající na obou březích stejnojmenné řeky po obou stranách moravsko-slezské zemské hranice. Žije zde 2446 obyvatel. Obec patří mezi významná letoviska Moravskoslezských Beskyd. Nachází se bezprostředně pod nejvyšším beskydským vrcholem Lysou horou a další významnou horou Smrkem.

                                                  Neobvykle umístěné hnízdo.

Po kliknutí myší na obrázek se otevře ve větším rozlišení.