čtvrtek 31. prosince 2020

Závod psích spřežení.


 

Jedním z posledních závodů v tomto prostoru Mistrovství České Republiky - Cross Country MID Janovičky 2016. M. C. Metuje - Červený Kostelec uspořádal 14. ročník závodů psích spřežení. Místo konání Janovičky u Broumova - Tábor Janovičky. Délka - 32,3 km. Technicky náročný, kopcovitý terén, široké lesní cesty, úzká hřebenová část.  Start závodu: sobota 10.00 hod., neděle 10.00 hod. Na rozdíl od dvou předcházejících ročníků se počasí vydařilo a pohádková zima tomuto závodu v tomto roce přála. Už po příjezdu k táboru Janovičky byl slyšet hlasitý štěkot psů a celý prostor vyhrazený pro soutěžící byl zaplněn. Neklamná známka toho, že účastníků závodu bude dost, se vyplnil a podle startovní listiny bylo přihlášeno 68 závodníků. Mezi zahraničními závodníky to byli z Polska, Německa a Rakouska. Z České republiky to byly např. Ostrava, Kladno, Jičín, Zlín, Hradec Králové, Broumov a další. Po instruktáži závodníků o trase závodu a krátké přestávce byl už jen čas pro odstartování prvního závodníka po předcházejícím startovním povelu "mush go". V začátku závodu čekal závodníky takzvaný Obelixův oblouk, v kterém každý ze závodníků obkroužil stráň, která byla obsazena diváky pro jejich atraktivnost a kde občas docházelo k nečekaným kolizím. Pak už každého závodníka čekala cesta do zasněžené divočiny. Sibiřští husky, aljašští malamuti, samojedi, grónští psi či rychlí evropští saňoví psi, jsou plemena, která v každém návštěvníkovi zanechávala dojmy, na které se nedá zapomenout. Závěr prvního sobotního kola byl zlatým hřebem pro Broumov, kdy na prvním místě se umístil Martin Ducháč a na třetím místě Rostislav Nouza z Heřmánkovic.

Z důvodu ukončení provozu areálu Tábora Janovičky se muselo najít pro závod nové zázemí. Další ročník tedy začíná tak trochu od nuly a v bojových podmínkách. Ani tento závod nebyl z těch, který měl jednoduché podmínky, jako třeba v roce 2014 kdy se vzhledem ke špatným sněhovým podmínkám závod jel jako "kárový".

Závod Janovičky u Broumova 2020 v termínu 18. - 19. 1. 2020 byl kvůli nedostatečné sněhové pokrývce zrušen bez náhrady. Pro rok 2021 V případě nedostatku sněhu se závod rovněž nepojede.



































                          Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení


pondělí 21. prosince 2020

Tajemné Soví hory - Polsko.


 Jednoho dne se mi naskytla příležitost, podívat se do míst, která jsem ještě nenavštívil, přesto, že je to nedaleko od zdejších hranic. Za války se do Sovích hor v Polsku stahují nacisté a cosi budují. Nikdo ale nemá tušení, co vlastně. Po porážce Německa však aktivity neutichají. 

Z hory Soboň se prý stále ozývají tajemné zvuky. Že by tamní tajná továrna byla stále v provozu? Nebo ji snad převzali Rusové, kteří mají po válce o horu nebývalý zájem? Když před nedávnem dvojice nadšenců oznámila, že v polském městě Walbrzych (Valbřich, dříve německý Waldenburg) našla ztracený nacistický vlak plný zlata, vyvolala celosvětový rozruch. Že by tu někde mohl být, přitom místní tuší už léta a nikoho to nepřekvapilo. Je to městská legenda, která se tu předává už po desetiletí. Stejně jako Jantarová komnata, která se tu prý také skrývá. S krajem totiž měli nacisté velké plány a navíc je poddolovaný stovkami kilometrů chodeb. Najdete tu přírodní jeskyně, současné a historické doly i tajné továrny a laboratoře z druhé světové války. Ty nejzajímavější jsme navštívili. Soví hory se tyčí v Dolním Slezsku na jihozápadě Polska, pouhých 10 kilometrů od hranic s Českou republikou. Hloubení tunelů, na němž se podílejí zejména vězni z koncentračního tábora v Osvětimi a najatí specialisté, mezi nimiž jsou i Češi, je zahájeno v roce 1943. Vznik nového komplexu v Sovích horách nese název projekt Riese a pokyn k jeho zahájení dává ministr zbrojního průmyslu. Pod jeho vedením má v horách vzniknout obrovský labyrint, jehož účel dodnes není znám. "Mohl to být hlavní Hitlerův stan, ale i podzemní fabrika na tajné zbraně - rakety, atomové i genetické zbraně," tvrdí tamní průvodce. Dokumenty k projektu Riese neexistují a Němci veškerých důkazů před postupující frontou zbavili přímo ukázkově. "Aby se nikdy nikdo nedozvěděl, o co skutečně šlo, bylo podzemí zaplaveno, možná i zalito betonem a všichni, kdo tu pracovali, byli zabiti," dodává průvodce. Dalo by se očekávat, že po konci války a pozdějším odchodu Rusů zůstane hora opuštěná, ale opak je pravdou. Pro turisty je zpřístupněna jen část zachovalých chodeb. Další jsou stále zapovězeny, ale podle očitých svědectví zřejmě ne zcela prázdné. Při návštěvě této lokality doporučuji vhodnou obuv, protože na většině míst je mokro, místy i bláto. Dále baterku nebo čelovku.

Prohlídky s průvodcem trvají asi 1 hodinu a zahrnují: návštěva dvou úrovní podzemí, plavba lodí po zaplavené části podzemí, podzemní kino s filmem o Riese.



V tomto prostoru byl promítán dokument o Riese

                  Něco na ukázku z vojenské techniky umístěné před vstupem do podzemí.





     Rychlopalné protiletadlové dělo.

Důlní vozíky pro odvoz vytěženého materiálu.      

  K čemu, sloužilo toto vozidlo, nemám ani tušení.


Tady každý obdržel přilbu proti případnému úrazu.

       

Toto je už vchod do podzemí.

cestou necestou.




Jeden z dalších důlních vozíků na úzkokolejné trati.






       Prorůstání travin do skal.

                                                                       


Tady jsme na vodě.


Na hlavě mám bílou přilbu, abych byl vidět. Vedle mne je vnuk, který mne jistil.




Ještě jednou záběry z lodiček.



V této místnosti jsou na ukázku zbraně z tehdejší doby a nástroje, se kterými se pracovalo


                          Po kliknutí myší na obrázek se zobrazí ve větším rozlišení